Halloween a jeho historie

Halloween je keltský svátek s historií sahající až do doby před naším letopočtem. V dávných časech většinu území Keltů ovládli Římané. Moc nad těmito regiony drželi téměř čtyři století a během toho se jejich dva významné svátky smísily s keltským Samhainem. Jedním z nich byla Feralia. Šlo o oslavy v pozdním říjnu na úctu vzpomínky zesnulých. A druhým byl den, kdy uctívali Pomonu, bohyni stromů a ovoce. Jejím symbolem bylo jablko, to by mohlo vést ke spojitosti s dnešními oslavami Halloweenu, kdy se z kádí s vodou ústy loví jablka.

bohyně stromů (1)

13.5. 609 n.l. poté vznikl den všech svatých. Jeho oslavy se konaly v Pantheonu, který papež Bonifác IV. zasvětil všem křesťanským mučedníkům.

V osmém století pak vyhlásil papež Řehoř III. 1. 11. za den uctívání nejen všech mučedníků, ale i svatých. Tyto oslavy později nabyly podoby Samhainu.

V devátém století začala křesťanská kultura silně ovlivňovat tu keltskou a tak se stalo, že se s příchodem prvního tisíciletí začaly zvyky těchto dvou skupin mísit.

Vznikl den duší, ten se slavil 2. 11. a dodnes se věří, že to byl pokus křesťanů o zbavení se keltských svátků. Probíhaly podobné oslavy jako při Samhainu - zapalovaly se ohně a nosily se kostýmy (tentokrát však svatých, andělů a ďábla). Tomuto dni se říkalo také All-Hallows či All-Hallowmas (což ve staré angličtině znamená den duší). Oslavám předchozího večera se začalo říkat All Hallows Eve (z toho se postupem času stal Halloween).

V době kolonizace byl tehdejší Halloween oblíbený převážně v amerických koloniích Nová Anglie. Kvůli radikálním protestantům se však oslavy přísně hlídaly a proto se Halloween rozšířil v jižněji položených koloniích. Díky střetu kultury kolonizátorů a původních obyvatel začal pomalu vznikat Halloween tak, jak jej známe dnes.

Zprvu se pořádaly veřejně přístupné akce na oslavu sklizně. Sousedé si povídali děsivé příběhy o duších, strašidlech, o smrti a mrtvých, ale i o dobrodružství a uličnictví všeho druhu, věštili si vzájemně budoucnost, tančili a oslavovali.

V devatenáctém století přišla nová vlna imigrantů a převážně ta irská pomohla rozšířit Halloween celostátně.

Následujíc evropského příkladu se Američani začali oblékat do kostýmů a z legrace chodili od domu k domu, kde prosili o jídlo a peníze. Vznikl tak tedy zvyk koledování, kterým je v dnešní době Halloween proslaven nejvíce.

koledování

Ke konci osmnáctého století se rozpoutalo hnutí, které chtělo z Halloweenu udělat spíše než svátek o magii, vtipkování a čarodějnicích, oslavy sousedských vztahů a přátelství. Stalo se tak tedy, že lidé začali pořádat oslavy jak pro dospělé tak pro děti, což se uchytilo a zůstalo až dodnes - na oslavách se převážně hrály hry, jedlo sezónní jídlo a nosily kostýmy.

Začátkem dvacátého století ztratil Halloween díky médiím svůj původní význam - noviny totiž nabádaly rodiče, aby udělali z Halloweenu něco ohromně strašidelného, což se také stalo.
V době dvacátých a třicátých let minulého století se stal z Halloweenu světský svátek oslavovaný v uzavřených komunitách.

Koncem padesátých let začal být svátek směřovaný převážně na děti, bylo jednodušší přesunout se z domů a ulic do školních tříd a uzavřených center, kde se dalo na děti lépe dohlížet.

Mezi dvacátými a padesátými lety minulého století se navýšila míra popularity koledování, šlo totiž o jednoduchý a finančně nenáročný způsob, jak se sousedy sdílet radost z tohoto svátku, zároveň si tím sousedé "upláceli" děti ostatních rodin, aby nezlobily a nedělaly jim naschvály.

Na konec už zbylo pouze pár zajímavostí. Těmi je třeba fakt, že čtvrtina sladkostí, co se v USA ročně prodá, je koupena na oslavy Halloweenu. Američané na ně vynaloží 6 bilionů dolarů. Další takovou je to, že Američané utrácí ročně 490 milionů dolarů za halloweenské oblečky pro svá zvířata.

zvířecí kostými

 

Vaše zkušenosti